Pomníky podzim 2015

V sobotu  26.9.2015 v 8hodin ráno jsme měli sraz v Javorníku u kulturáku. Po počátečních zmatcích s chybějícími kyticemi a doplňováním výstroje se secvičila jednotka - 4 financové a 4 vojáci.

Upravili jsme povelovku k čestné salvě na nabíjení od pasu. Jó holt někteří mají krátké ruce, ale nakonec to vypadá lépe a každý vidí do nábojové komory a může řešit problém. Časem dorazili i ti, co zaspali. Z techniky dorazil motocykl BSA 1932 Honzy Těžkého. Gaz 69 Rudy Schreibera řídil Mára F. Já se svým Gazem, třínápravový STAYER Martina Koláře a na závěr jako doprovodné vozidlo Stázina s majáky. Odjezd do Vidnavy celkem v normě, můj Gaz jen na tři válce a Mára zajížďkou přes Heřmanice.

Ve Vidnavě dvě velmi příjemné změny - obec vybudovala nové pietní místo v parku za radnicí (tímto velká pochvala, nástup získal na důstojnosti) a příjezd čestné jednotky Celní správy. Po nezbytném vysvětlení pořadovky a připojení Záloh armády ČR proběhl akt celkem sladěně a vše umocnil profesionální zpěv Javornického pěveckého sboru originální hymnou z roku 1930. Pro neznaléb- Slovenská část má dvě sloky, tím bylo docíleno, že obě části mají stejnou délku, tzv. federativní uspořádání. Přesun do Velké Kraše jsme přerušili návštěvou Vidnavského hřbitova, kde mají hrob Pospíšil F. a Dadák V.  Sbor zazpíval Masarykovu Ach synku synku, což mnohým vehnalo slzy do očí. Po odbytí ceremonií  ve Velké Kraši jsme se celá kolona přesunuli na oběd do námi oblíbeného penzionu v Račím údolí. Gulášek byl výborný a pak urychlený přesun do Vilémovic, který jsme si zkomplikovali tzv. zkratkou přes les, což vedlo k půlhodinovému zpoždění. Ve Vilémovicích nás už čekali starousedlíci se starostou a nezbytným občerstvením – buchty, chlebíčky a doplnění pitného režimu. Cesta do Vápenné konečně v pohodě /žádné zdržení ani výpadek stroje/. Tam nás očekávali obyvatelé s připraveným stanem a občerstvením.

Pořadovka se povedla na jedničku bez jediného zaváhání. Křtění nového praporu bylo odloženo na příště, poněvadž se na něm zatoulal šotek (zrcadlově otočený Jesenický znak, a tak se musí předělat). Po provedení skupinových fotografií a předání kytic dámskému osazenstvu naší kolony jsme konečně mohli  usednout za krásného slunného dne k připraveným stolům. Domů se nikomu nechtělo, ale vše má svůj konec, tak zase napřesrok.

M.D.