Výzbroj naší gardy v období napoleonských válek

Výzbroj c.k. dělostřelectva v období napoleonských válek v případě naší gardy zahrnuje šavle i kanóny, pušky a pistole nabíjené zepředu.

Šavle (případně dělostřelecký tesák) byla osobní zbraní každého dělostřelce. Případně u důstojníků se objevuje také perkusní pistole.

Co však dělá základ baterie, jsou kanóny. V našem případě to jsou šestiliberní Georgův Maxmilián a Ferdinand od Martina Dopity. (Počet liber udává maximální hmotnost projektilu, který je kanón schopen vystřelit.) K nim jsme také vyrobili osmiliberní kanón, který nese jméno Wilheim (Vilda) a patří Toníkovi.

Ochranu baterie a tábora zajišťují střelci vyzbrojení puškami. Používáme dva systémy zámku: perkusní a méně spolehlivý avšak dobový křesadlový.