- Úvod
- Historie
- Kalendář
- Zbrojnice
- Reporty
- Projekty
- Kniha návštěv
- Mecenáši
- Kontakty
|
|
Vznik
novodobé gardy javornických dělostřelců
Lidé
se často ptají: „Jak vlastně vznikla
Javornická
dělostřelecká garda? Kdy vznikla? Kdo s tím
přišel? Odkud jsou ty kanóny?“ V
následujících
řádcích se tedy
skrývá nejedna odpověď.
V
lednu 2006 začal dělat svůj kanón Martin Dopita. S
výrobou Ferdinanda mu pomáhal Jirka Kozel u sebe
v
garáži. (Ano, jedná se o známou
gardistickou
garáž, která se nachází v
prostorách
bývalého městského pivovaru.)
Zalíbilo se
mu to a časem se pustil do výroby vlastního
kanónu, který nese jméno
Maxmilián. Jako
hlavní předloha pro tyto repliky kanónů z 15.
století sloužila kniha Salvy duní od
Vladimíra
Karlického (Naše vojsko 1979). Využity byly mimo
jiné i fotky z Internetu. Při výrobě
některých
součástí nám pomáhali
místní
zruční řemeslníci. Hlavně točil pan Josef
Sedlák.
Kovářskou práci dodávali rovnou 2
kováři.
Naše díky však patří i
mnoha jiným
fachmanům, kteří pro nás dělali
nejrůznější
polotovary, součásti výzbroje i
výstroje.
Každý kanón spolkl odhadem 200 hodin
práce.
Samostatnou kapitolou bylo shánění
materiálu a
součástí kanónu. Těžce se
sháněla ocel na
hlavně. Třeba loukoťová kola na Maxmiliána
léta
ležela schovaná mezi kopřivami v téměř
zapomenuté
osadě Zálesí. Na lafety se používalo
mohutné letité dřevo.
První veřejná salva v gotických
uniformách
byla vypálena 9. května 2006 na zahradě Dittersova domu při
příležitosti vernisáže výstavy Milana
Rychlého, která nesla název:
Období
světových válek na Javornicku – aneb
„Nálezy z druhé strany.“ A
již v červnu na
Dnech Javornicka vyrostl na téže zahradě vojenský
stan s
prezentací Javornické dělostřelecké
gardy (JDG).
Od té doby nepřetržitě spolupracujeme s Městem
Javorník,
Městskou knihovnou, Městským kulturním střediskem
(Kulturním domem) a dalšími
organizacemi i spolky
našeho regionu.
Vše jsme se učili sami. Nepřišel nikdo, kdo by
nám
řekl: „Dělá se to takto a takto.“ Se
strachem jsme
metodou pokus - omyl opatrně zjišťovali třeba, kolik
dávat prachu, jakým způsobem nabíjet,
aby
nám to neublížilo atp. Martin s Jirkou se v
červenci 2006
jeli podívat na historickou bitvu do Zlatých Hor,
kde již
léta působí Císařská
městská garda.
(Jedná se o slavný 59. regiment Josef Leopold
Maria von
Daun, který se účastní
rekonstrukcí bitev z
let 1740 – 1845.) Slovo dalo slovo a kluci jeli
ostříleným veteránům
předvést naše 2
středověké kusy.
My věděli o zlatohorských a oni zjistili, že i nedaleko
žijí lidé zapálení do
vojenské
historie. Koncem léta 2006 jsme v rámci
spolupráce
byli požádáni císařskou městskou
gardou (CMG) o
drobnou výpomoc. Jednalo se o doplnění stavu
granátníků na rekonstrukci bitvy v
italském
městečku Peschiera. Bohužel poslední srpnový
„víkend“ (čtvrtek až pondělí)
měli volno
pouze 2 muži. Jirka s Martinem dostali zapůjčeny uniformy, repliky
pušek a vyrazili do pro nás
neznámého
období napoleonských válek a
povstání lidu. Vrátili se plni
zážitků a
nadšení! Zakrátko bylo rozhodnuto a ke
gotice jsme
přidali další období. Fotky z akce v
Livornu
přitáhly další nadšence.
Garda se mimo
jiné rozrostla o kluky ze Žulové,
kteří se
podrobně zabývali obdobím 15. století.
Ve Slavkově jsme se díky spolupráci s CMG
zúčastnili již ve vlastních uniformách
rakouských dělostřelců naší
první
napoleonské bitvy. Kanóny však byly
stále
ještě posazeny na středověkých
podvozcích. Přes
zimu jsme ke kanónům postavili podvozky na 18.
století. V
březnu jsme do maďarského Szolnoku museli jet bez
našich kanónů, bo pro ně v autobuse nebylo
místo.
11. května 2007 se v italském Livornu JDG konečně
představila s
vlastním kanónem. Následovala
organizátory
nádherně připravená bitva v Nieppe, kde
poprvé
mimo obsluhy a velitele děla účinkoval i zaměřovač. A jsme u
dalších Dnů Javornicka.
Návštěvníci
zde měli mimo jiné možnost vidět v průvodu i v parku
naše
děla, dělostřelce z 15. i 18. století,
markytánky, ale i
granátníky a myslivce ze Zlatých Hor.
Největší úspěch sklízel
„Rychlíček“ oděný do
maličké uniformy
rakouského dělostřelce.
Toť stručně z naší historie. Více je
možno
najít u reportů z jednotlivých akcí.
Neustále se rozrůstáme,
sbíráme
další nové postřehy,
snažíme se
zlepšovat, ... a stále si
střílíme...
S pomocí ostatních sepsal Lomi
|