„Odkud to dělo je? Kde se dá koupit? Kolik stojí?" To jsou otázky, které zní všude tam, kde se garda ukáže. To, že si vše kluci sehnali sami s obrovským zápalem a nadšením, je většinou ani nenapadne. Když však vidíte ty krasavce - samozřejmě mám na mysli děla (Maxmiliána, Ferdinanda a Williama), tak
se jim ani nedivím.
V lednu 2006 začal dělat svůj kanón Martin Dopita. S výrobou Ferdinanda mu pomáhal Jirka Kozel u sebe v garáži. (Ano, jedná se o známou gardistickou garáž, která se nachází v prostorách bývalého městského pivovaru.) Zalíbilo se mu to a časem se pustil do výroby vlastního kanónu, který nese jméno Maxmilián.
Jako hlavní předloha pro tyto repliky kanónů z 15. století sloužila kniha Salvy duní od Vladimíra Karlického (Naše vojsko 1979). Využity byly mimo jiné i fotky z Internetu. Při výrobě některých součástí nám pomáhali místní zruční řemeslníci. Hlavně točil pan Josef Sedlák. Kovářskou práci dodávali rovnou 2 kováři.
Naše díky však patří i mnoha jiným fachmanům, kteří pro nás dělali nejrůznější polotovary, součásti výzbroje i výstroje. Každý kanón spolkl odhadem 200 hodin práce.